Práce (dobrovolnictví) v zahraničí – workaway vs. worldpackers

Často si během cestování říkáme, že týdenní nebo dvou týdenní dovolená nám nestačí k tomu, abychom poznali tu pravou kulturu místních obyvatel nebo prozkoumali každý kout města/oblasti. Když si pak už vyšetříme nějaký ten čas na cestování, tak přichází věc druhá- a to jsou peníze. Při cestování jsou většinou největší výdaje za ubytování, jídlo a dopravu. Jestliže si člověk chce užít cestování déle a nestrachovat se o peníze, tak se nabízí i pár možností, jak tento „problém“ vyřešit. Trošku jsem před svou cestou do Jižní Ameriky prozkoumal možnosti a tyto se mi jevily jako nejlepší.

Tři populární stránky „workaway“, „worldpackers“ a „WWOOF“ nabízejí možnosti pro cestovatele. U „workaway“ si můžete zaplatit poplatek 29USD  (pro pár je to pak 38USD) na rok, kde pak můžete volně hledat práci na jejich stránkách a kontaktovat hostitelské „rodiny“. U „worldpackers“ se to liší, každý projekt stojí jinak, většinou to pak je mezi 20-50USD. Záleží tedy na vás, jakou formu si zvolíte. „Worldpackers“ je také spíše určené pro opravdové „baťůžkáře“, takže se většinou jedná o práci na kratší dobu. S „workaway“ se  domlouváte např. na měsíc, ale výjimkou není ani kratší pobyt. Obě stránky jsou velice dobře zpracované a uživatelsky jednoduché k používání. Mně osobně se více líbí design „worldpackers“ (je to celkem nová stránka fungující od roku 2014), která má též aplikaci do mobilu, která je praktická při cestování. Na obou stránkách je systém hodnocení, který je užitečný ať už s ohledem na bezpečí nebo při výběru správného místa i hostitelů. Také se občas stává, že některá místa jsou na obou webových stránkách, proto bych spíše doporučil vybrat si jednu, kam se přihlásit.

Jelikož jsem strávil šest měsíců v Jižní Americe, tak „workaway“ byla lepší volba pro mé potřeby, a to i přestože nejsem velkým zastáncem plateb předem. Naopak s „worldpackers“ je registrace zdarma a jakmile si zaplatíte za projekt, tak jste přijati. V Kolumbii se zdálo, že „workaway“ funguje velice dobře, kde je přes 400 příležitostí k práci. Na světě je jich přes 25000 míst, kde můžete poskytnout své dovednosti. V komunikaci s majiteli nebyl nikdy problém, většinou odpovídají během pár dní a tudíž domluva je pak už velmi jednoduchá- stačí se dohodnout na termínu a můžete vyrazit. Já jsem hledal místo v horách, co nejdále od měst, abych se naučil něco nového v co největší míře. Když jsem pak dostal odpověď z „Ukuku eco lodge“ kousek od malé vesnice Juntas (o tomto místě jsem nikdy neslyšel) a v doběhové vzdálenosti od sopky Nevado Tolima (jedna z největších hor v Kolumbii v Parque de los Nevados), tak jsem s nadšením přijal. Práce 4-5 hodin denně výměnou za jídlo a ubytování na tak krásném místě se mi zdálo víc než přijatelné.

Často se mě lidé ptají, co dostanu za práci, kterou tam vykonávám? Nejprve si musíte uvědomit, že za ubytování byste platili 10-20 USD za noc (tam, kde jsem pracoval by to bylo ještě víc) a dále za jídlo. Pro mě osobně tato zkušenost nebyla o ušetřených penězích, ale o zážitcích a nových dovednostech, které jsem se naučil. Naučil jsem se zacházet s mačetou, vyrábět marmelády nebo třeba nejlepší limonády (zahrada, kde jsem pracoval byla plná citronových stromů). Také jsem se naučil dost o ptactvu, protože majitelé byli nadšení ornitologové. Krom výše zmíněných dovedností se samozřejmě také dozvíte „know-how“ od místních obyvatel a tak se můžete těšit privilegiu, že vám ukážou oblasti, kam by vás žádné turistické knihy nedovedly. U některých projektů (ale velmi zřídka) dostanete malé kapesné, naopak někde zase budete sdílet náklady na jídlo. 

Největší výhodnou je nesporně to, že se dostanete do míst, které nejsou turistická, což rozhodně nemusí znamentat, že nejsou nádherná. Městěčko Juntas bylo nejkrásnějším překvapením během cestování po Kolumbii. Lidé ve vesnici byli všichni hrozně milí a nikdy mě nevnímali jako objekt na peníze. Vždycky se mnou napak chtěli sdílet své životní příběhy a zvali mě na oběd. Práce nebyla vždy úplně jednoduchá, ale na druhou stranu se dala vždycky zvládnout. Také bylo hezké vidět skutečnou odvedenou práci po celém dni, čehož se mi v korporátu nedostostávalo. Tím, že práce byla pouze na 4-5 hodin denně jsem měl čas se věnovat vlastním aktivitám- v mém případě to byla jóga a běh. Pak jsem se měl ještě naplánované dvě práce- jedna byla v Kolumbii na místě, kde jsem měl závod (lago Calime, poblíž od Cali) a jednu v Ekvádoru. V Ekvádoru to byla taktéž „Eco Lodge“ na treku ke Quilotoa jezeru, kde měli různá zvířata, mimo jiné i lamy. Kromě recepce, kterou jsem měl na starost, jsem i značil trasy tohoto krásného treku, což pro člověka, který miluje pobyt venku je práce snů. V Ekvádoru jsme si dokonce mohli nechávat spropitné. Nebylo to moc, ale na dobrou večeři to vystačilo.

Další „workaway“ máme naplánované po Madeiře, kdy se přesuneme do francouzských Pyrenejí. Budeme tam mít na starosti krásný hotel v horách. Pak už se přesuneme do Itálie, kde máme v hledáčku pár krásných destinací na léto. O tom všem už ale příště.

Leave a Reply